další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Spustit virtuln prohldku

Informace pro bicyklisty

Návštěvníci si kola většinou zamykají před provozní budovou k zábradlí podél chodníku. Správa jeskyní za ně nenese opovědnost, zatím však nebyly hlášeny žádné problémy s odcizením nebo poškozením. Úzký přístupový chodník a okolní strmý terén neumožňují vybudování "odkládací" plochy pro kola. Objemná zavazadla, batohy, kočárky ap. uschováváme návštěvníkům v provozní budově, kola už se k nám bohužel nevejdou.

Informace pro pejskaře

Vstup psů či jiných zvířat do jeskyní je zakázán (viz návštěvní řád) . Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem před provozní budovou je obtížné psa uvázat tak, aby nebránil příchodu dalších návštěvníků nebo se nedostal do kontaktu s našimi zaměstnanci. Zvažte prosím, zda je nezbytné kombinovat procházku se psem a prohlídku jeskyní.

ZÁKLADNÍ PARAMETRY

  • cca 50 - 60 min / Doba prohlídky
  • 375 m / Délka prohlídkové trasy
  • 14,2 °C / Průměrná teplota vzduchu

Návštěvníci dnes sestupují do podzemí přímo z provozní budovy po schodišti strmou, zpočátku uměle proraženou štolou, do hloubky asi 16 metrů. Pokračující horizontální chodba, jejíž zvláštní modelace stropu i bočních partií jednoznačně dokládá působení hydrotermálních vod, vede k propástce s mimoúrovňovým křížením prohlídkové trasy. Po mostě vede cesta k prvnímu zastavení v Zasedací síni, kde nápadný skalní blok připomíná řečnický pult. Tato i následující partie jeskyní jsou již názornou expozicí hydrotermálního krasu. Koblihová síň s pamětní deskou objevitele Josefa Chromého byla pojmenována podle zlatavých sférických útvarů na stěnách, vskutku podobných koblihám. V části zvané U Antoníčka se kromě „koblihů“ nachází i další typ hydrotermální výzdoby – kuželovitý raftový stalagmit. Sám „Antoníček“ je kamenný výčnělek v podobě postavičky a návštěvníci si jej jako jediný útvar v jeskyních mohou pro štěstí pohladit. Pod následujícím schodištěm se otevírá pohled do první velké prostory – Gallašova dómu. Nese jméno hranického rodáka, lékaře, lidumila a spisovatele Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756 – 1840). Při vstupu lze také nahlédnout do propasťovité Prokopovy kaple. Tuto jeskyni, stejně jako nejnižší partie Gallašova dómu, zaplňuje neviditelné „plynové jezero“ s trvale vysokou koncentrací oxidu uhličitého.

Za Gallašovým dómem, na křižovatce chodeb U Vodopádu, zdobí stěny klasická krápníková výzdoba se sintrovými náteky a stalaktity. Za nimi pokračuje labyrint chodeb do nezpřístupněných částí jeskyní.

Návštěvní trasa pokračuje do Křtitelnice – prostory pojmenované podle dutiny ve stěně, vytvořené skapávající vodou. Zde je na přemístěných raftových stalagmitech demonstrována původní představa o jejich vzniku. Voda, přiváděná středem stalagmitu, z jeho vrcholu vytéká nebo vystřikuje jako gejzír. Předpokládalo se, že stalagmity vznikaly přirůstáním kalcitových vrstev právě v místech, kde minerálka z přívodního středového kanálku vytékala do jeskynní prostory. Podle této teorie byl dříve do odborné terminologie zaveden také název útvarů „gejzírové stalagmity“ (nyní raftové). Dosud však žádný činný "gejzírový" stalagmit ve Zbrašovských, ale ani v jiných jeskyních nebyl nalezen. Proto existují i novější teorie o vzniku těchto kuželovitých stalagmitů. Jsou uvedeny v kapitole o krápníkových a minerálních výplních.

Koblihová síň, foto Petr ZajíčekZa síní Křtitelnice se v postranním výklenku nachází největší trs jehlicovitých krystalů bílého aragonitu – Ježek. Za ním chodba ústí do největší prostory Zbrašovských jeskyní – Jurikova dómu. Sem sestoupili poprvé v roce 1913 objevitelé, a to 42 m hlubokým komínem z povrchu. Dóm dostal jméno podle rajhradského mnicha Jurika, který roku 1169 údajně založil město Hranice. Svažuje se do nejnižší partie, nazývané Tunel, která je po většinu roku zaplněna oxidem uhličitým, stejně jako sousední Jeskyně smrti. Na dně Tunelu stojí tři raftové stalagmity, které sem byly již na počátku zpřístupňování přeneseny z jiných prostor, nad nimi ze stropu splývají pozoruhodné stalaktity s kalcitovými výrůstky, podobnými jinovatce. Ve stropě Jurikova dómu vystupuje skalní kulisa zvaná Opona, hustě porostlá bílými jehličkami a keříčkovitými agregáty minerálu aragonitu. Po desetiletích návštěv se však na nich začaly objevovat negativní změny, které jsou dnes předmětem výzkumu a pokusů o záchranu. Na nepatrných nečistotách, zanesených vzduchem na krystaly aragonitu, totiž parazitují mikroskopické plísně a bakterie, které pomalu rozrušují tyto vzácné a křehké útvary.

Návštěvníci projdou Jurikovým dómem pod Velkým komínem, okolo jeskyně U Krokodýla a skupiny raftových stalagmitů zvané Turecký hřbitov, do nově vyražené, 80 m dlouhé spojovací štoly. Byla vybudována při rozsáhlé rekonstrukci jeskyně v letech 2002 – 2005 a díky ní se návštěvníci již nemusejí vracet toutéž trasou nazpět. Štola prochází několika nově objevenými jeskyňkami s výraznou modelací stropů, kalcitovou výzdobou a geologicky pozoruhodnými sedimentárními výplněmi. Vychází pod mostem v propástce na Křižovatce, odkud vede schodiště do nejníže položených prostor návštěvní trasy. Následuje Veselá jeskyně, nevelká prostora s pozůstatky třetihorních mořských usazenin, dokladovaných výskytem zkamenělých schránek hřebenatek.

Poslední zpřístupněnou přírodní dvoranou Zbrašovských aragonitových jeskyní je Mramorová síň. Na objevitele zde zapůsobily výrazné, mramor připomínající struktury kalcitových a aragonitových povlaků na tmavších vápencových stěnách. Prostora vznikla postupným řícením stěn a stropů, což dokládají mohutné balvany a sutě na jejím dně. V síni se příležitostně konají také koncerty komorní hudby a výstavy výtvarných děl. Odbočka odtud vede do veřejnosti nepřístupné, trvale zaplyněné Bezejmenné jeskyně. Ryska na tabulce, umístěné před vstupem do východové štoly, dokládá výšku hladiny řeky Bečvy, která zaplavila jeskyně při katastrofálních povodních v červenci roku 1997. Návštěvní trasa končí na nábřeží řeky Bečvy v těsné blízkosti Kropáčova pramene kyselky.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.