další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Mladečské jeskyně
Spustit virtuln prohldku

NAUČNÁ STEZKA TŘESÍN

Asi 8 km dlouhý okruh lesními cestami přes vrch Třesín (po červené a modré turistické značce) začíná a končí v Mladči. Během příjemné dvouhodinové procházky na devíti zastaveních seznámí návštěvníka s živou i neživou přírodou této části chráněné krajinné oblasti, s jejím krasovým terénem se škrapy, závrty a propady, s puklinovými jeskyněmi a komíny, s geologickými varhanami na lokalitě Brodka, Řimickými vyvěračkami v údolí Moravy a vedle Mladečských jeskyní jej zavede i do romantické jeskyně Podkovy. Při krajinářských úpravách v 19. století tu vybudovali Lichtenštejnové i několik romantických staveb, Rytířskou síň, Obelisk, Chrám přátelství a upravili i skalní útvar Čertův most.

Obec Mladeč

První historická zmínka o obci,jenž je malebně položena na úpatí vápencového Třesína,je již v roce 1350.Většinu jejího katastru tvoří lužní lesy a lesy na tzv.Doubravě,v okolí Nových Zámků.Ještě v polovině 14.století patřila ves vladyckým rodům,později pak úsovskému a poté k bouzovskému hradu.V polovině 15.století připadla Mladeč pánům z Vlašině ,kteří ji připojili ke svému úsovskému panství ,v němž setrvala až do zrušení poddanství .Správu obce vykonával původně fojt(rychtář) spolu s purkmistrem a konšely,od roku 1850 pak volené orgány místní samosprávy(starosta a obecní rada).Do roku 1960 pak byla Mladeč součástí politického a soudního okresu Litovel

V roce 1826 byly objeveny krápníkové jeskyně v nitru Třesína.Víděňský archeolog Szombathy zde v letech 1881-82 nalezl a prozkoumal sídliště paleolitického člověka s řadou kosterních nálezů zvířat obývajících naše kraje v době ledové(glaciálu).Roku 1911 koupila jeskyně Krajinská musejní společnost v Litovli a zpřístupnila je veřejnosti.Mladeč se postupně stala střediskem turistického ruchu,což vedlo i k rozvoji živnostenského podnikání v obci.V objektu dnešní správy jeskyní byla výletní restaurace a turistická ubytovna,na řece Moravě bylo koupaliště.V roce 1914 byla postavena lokální železniční trať Litovel-Mladeč,se zastávkou Mladeč jeskyně.Významnou památkou na mladečském katastru je klasicistní budova bývalého lichtenštejnského zámku na Nových Zámcích s řadou dalších drobných romantických stavbiček v okolních lesích.V okolí obce leží celá řada maloplošných zvláště chráněných území-NPR Vrapač,NPP Třesín,PR Hejtmanka,PR Novozámecké louky,PR Templ.Tato území zařazená do 1.zóny (nejpřísnější) CHKO Litovelské Pomoraví jsou dokladem přírodního bohatsví oblasti.

Hrad Bouzov hrad@hrad-bouzov.cz

V pramenech je hrad doložen počátkem 14. století, kdy se po něm psal rod pánů z Bouzova. V polovině století přešel majetek na Vildenberky a ti je prodali markraběti Joštovi. Roku 1396 postoupil Jošt Bouzov svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal pak s kratšími přestávkami až dokonce 15. století Z nich za pozornost stojí Viktorin, otec Jiřího z Poděbrad. Od něho hrad získal Zdeněk Kostka z Postupic. Po Zdeňkově smrti bylo panství těžce postiženo. Vzchopilo se znovu za Haugwitzů z Biskupic, po nalezení ložiska železné rudy. Z dalších majitelů se připomínají Podstatští z Prusínovic, Jan Bergr z Bergu a Fridrich z Oppersdorfu. Za třicetileté války se stal Bouzov císařskou pevností a vězením pro švédské zajatce. Po skončení bojů koupila panství Eugenie Podstatská z Prusínovic. Její syn František Josef z Hodic však roku 1696 hrad prodal řádu německých rytířů, kteří tu pak sídlili až do roku 1939. Jejich velmistr arcivévoda Evžen přistoupil koncem 19. století k přestavbě hradu podle plánů mnichovského prof. G. Hauberissera.

Parkem se projde k 1. bráně a 1. hradbě s dřevěným ochozem a kulatými baštami. Za branou se stáčí cesta po mostě přes hradní příkop. Jeho vnitřní stranu lemuje patrová obytná budova předhradí. Uprostřed se tyčí hranatá pětipatrová věž. Kamenný most na mohutných pilířích vede k hranaté věži s 3. branou. Na obě strany od ní stojí obytné budovy s vysokými prejzovými střechami. Na levé straně Alžbětino křídlo vrcholící štíhlou věží kaple, na pravé straně tzv. Oppersdorfský trakt, k němuž se přimyká z druhé strany nejstarší část hradního paláce. Z nádvoří vede slavnostní šnekovité schodiště do spojovacího křídla. V něm je přijímací sál s mohutným středním sloupek nesoucí klenbu. V přilehlém severním křídle je rytířská síň, pro svou výzdobu zvaná také erbovní, z bohatými řezbami, nástěnými malbami a mohutným krbem. Řezby zdobí i sousední zasedací síň s kazetovým stropem a hodnotnými doplňky kovářskými a zámečnickými. Knížecí pokoje východního paláce se zachovaly v původní podobě. Plochy stěn přijímacího pokoje zdobí znaky velmistrů. Ložnice, vytapetována rudým brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka, jemuž dominuje nádherné lůžko. Komplex doplňuje pracovna, pokoj sluhy, lovecká síň a ohřívárna jídel. Obdobný celek tvoří pokoje velmistrovy matky v tzv. Alžbětině křídle. Pracovna je vybavena původním barokním nábytkem z bohatými intarziemi, nábytek v ložnici je novější a pochází ze Španělska.

Úsov - gotický hrad a zámek

Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil patrně Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Hrad byl založen na půdorysu nepravidelného oválu, hradební zeď zesílena několika okrouhlými věžemi; jednalo se o typ francouzského kastelu (i když částečně deformovaný). Počátkem 15. století byl v markraběcím majetku, od roku 1416 tu vládli Jenštejnové, za nichž vznikly všechny gotické stavby, dodnes zachované. Páni z Boskovic (od roku 1513) rozšířili hrad o renesanční stavby. Sňatkem získali Úsov Lichtenštejnové (1597-1945). V r. 1643 hrad vypálili Švédové, po třicetileté válce byl nouzově opraven, ale až koncem 17. stol. byl v hradním areálu vybudován barokní zámek, pravděpodobně podle projektu D. Martinelliho. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem panství. Kolem r. 1900 tu bylo lovecké a lesnické muzeum.

Do zámku se vstupuje z jz. strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový, obdélného půdorysu, má bosovaná nároží a jeho čelní a boční průčelí člení jen kordónové římsy a okna. Most ústí do půlkruhového portálu v bosovaném rámu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru a nestejné výšky terénu. K dvornímu zámeckému průčelí je přistavěn rizalit, do něhož D. Martinelli vložil monumentální schodiště; navrhl rovněž zámecké portály. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění. Na levé straně zámku vstupuje z průčelí jedna z válcových věží. Původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Vévodí mu válcová věž, dole s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Zajímavostí loveckého salónu byl nábytek z kořenového dřeva a obrazy J. J. Hamiltona.
Bezbariérový přístup do části zámku a parku.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.