INFORMACE O OKOLÍ

Černá studnice
Nejvyšší vrchol (869 metrů) Černostudničního hřebene s rozhlednou z roku 1905 a turistickou chatou. Rozhlednu nechal postavit Horský spolek Jablonce a okolí. Její zdi jsou u paty 160 cm široké a tvoří ji žulové kvádry až 3 tuny těžké. Vyhlídková plošina s balkonky a prosklenými okny je ve výšce 26 metrů. Rozhledna s možným přístupem a úplným výhledem.

Kopanina
Kopanina, vrchol 657 metrů s kamennou rozhlednou z roku 1894, postavenou KČT. Rozhledna s možným přístupem a úplným výhledem.

Kozákov
Železná rozhledna z roku 1995. Turisticky přístupná vyhlídková plošina je součástí 48 metrů vysoké telekomunikační věže. Již ze začátku 20. století (památka na Františka Ladislava Riegra) se chtěla postavit rozhledna, postavila se v roce 1928 pouze chata. Rozhledna na Kozákově (744 metrů) je možno navštívit v dubnu - říjnu od 10.00 - 17.00 hodin. Úplné výhledy

Špičák
Špičák Tanvaldský (831 metrů), výrazný vrch nad tanvaldskou kotlinou. Na vrcholu kamenná rozhledna z roku 1909, vedle turistická chata z roku 1910. Rozhledna s možným přístupem a úplným výhledem.

Štěpánka
Vrch Hvězda (959 metrů) a chata s kamennou novogotickou rozhlednou z roku 1847, dokončenou až v roce 1892 a nazvanou Štěpánka podle arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice z Liberce do Trutnova, budované kolem roku 1847. Rozhledna s možným přístupem a úplným výhledem.

Tábor
Zalesněný melafyrový vrch (678 metrů) na Kozákovském hřbetu cihlová rozhledna s ochozem z roku 1911, vysokou 26 metrů. Rozhledna s možným přístupem a úplným výhledem.

Frýdštejn
Připomínán roku 1385 za Bohuňka Puklice; v roce 1432 zde obležen husity Bohuš z Kováně. Majitelé se často střídali, až roku 1540 připojen k Českému Dubu. Roku 1565 uváděn jako pustý. Dominantou hradu válcová věž. Do skalisek pod ní vytesáno několik místností, z nichž jedna podle tradice bývala kaplí. Zbytky dalšího opevnění a 2. válcové věže, v níž bývala studna. Zbytky padacího mostu a čelní ohradní zdi.

Hrubý Rohozec
h.rohozec@iol.cz, www.hruby-rohozec.cz
Dnešnímu zámku předcházel gotický hrad z doby kolem roku 1280. Založili jej příslušníci rodu Markvarticů Jaroslav z Ralska a jeho syn Havel Ryba. Na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu stálo úzké obytné hradní křídlo a věžovitý palác, v čele hradu vstupní hranolová věž. Přirozenou ochranu mu poskytovala strmá skalnatá stráň a rokle na jihu, strany severní a západní chránily příkopy a valy. V době husitských válek stranili Michalovicové, jeho katoličtí majitelé, králi Zikmundovi. V letech 1509-1516 Johanka z Krajku a její bratr Kunrát provedli přestavbu Hrubého Rohozce ve formách pozdní gotiky, Vartemberkové (1534-1621) pak na renesanční zámek. Pobělohorskou konfiskací se stal majetkem Albrechta z Valdštejna a v roce 1628 francouzských Desfoursů. Zámek byl upravován raně barokně (1675), v roce 1822 dostal dnešní empírovou podobu. Romantismus 19. století se uplatnil hlavně v úpravě interiérů.

Čtyřkřídlá a dvoupatrová zámecká stavba s obdélným nádvořím má v jižním průčelí průchodní hranolovou věž ze 16. století a nad kaplí nárožní arkýřovou vížku. Nad vstupním portálem věže jsou zazděny tři tesané kamenné erby - dva krajířovské a jeden šelmberský (sviní hlava). Na nádvorní straně vstupní věže v prvním patře je pozdně gotický pavlač na 8 konzolách a gotickorenesanční portál z roku 1516. Na protější severní straně nádvoří arkáda zakryla jižní průčelí staré velké věže, v 19. století snížené do úrovně okolních staveb. Tudy se kdysi vjíždělo do hradu po padacím mostě přes příkop. Zdivo původního věžovitého paláce je skryto empírovou omítkou v jv. části zámku. Stavbu pokrývá klasicistní rýsování. Expozice v 1. a 2. patře má dvě části. V 1. je původní zařízení z poloviny 19. století a ukazuje život chudší šlechty, ve 2. části výstava zachycuje vývoj kultury bydlení a odívání. V 1. části za sebou následují malá knihovna, velká knihovna, pseudogotická jídelna a zelený salón, vybavené knihami, porcelánem, sklem, cínovým nádobím, delftskou fajánsí, zbraněmi, obrazy s portréty, krajinomalbami, květinovými a loveckými zátišími, nábytkem. Hodnotný mobiliář je rovněž v 2. části expozice, kde zařízení místností odpovídá jednotlivým slohovým obdobím - renesanci, ranému a vrcholnému baroku, rokoku, klasicismu, druhému rokoku, empíru, romantismu a secesi. Doplňují je ukázky dámského odívání.

Malá Skála
Založen na obranu proti husitům po roce 1414 Heníkem z Valdštejna. Opuštěn kolem roku 1500, nad vsí vystavěna nová tvrz.Stojí na mohutném skalním bloku, pod skalou u přístupové cesty studna se sklípkem. Vchod úzkou brankou na předhradí s kaplí z roku 1826. Vpravo na skalách zbytky hradu (záseky, místnosti, zdivo).